Pravěk

 DOBA BRONZOVÁ A ŽELEZNÁ

Archeologické kultury a Keltové

Doba bronzová a doba železná náleží k pravěkému období, které představuje nejstarší a nejdelší dějinné údobí civilizace. Z důvodu neexistence písemných pramenů jsou zdrojem poznání zejména archeologické nálezy. Název jednotlivých dob je odvozen od materiálu, ze kterého si člověk zhotovoval svoje nástroje. V době bronzové a železné dochází ke zdokonalení zemědělství, zejména ve způsobu obhospodařování půdy formou trojpolního systému nevyžadujícího časté stěhování. Jednotlivé doby dělíme na starší a mladší období. Z hlediska časového zahrnuje doba bronzová a doba železná období od 4 tisíciletí před naším letopočtem až do přelomu našeho letopočtu (0). Starší a mladší době kamenné je věnována samostatná stránka :: Pravěk - doba kamenná .

Doba bronzová a železná: Pravěk - doba bronzová, kultury a pohřbívání• Pravěk - doba železná, Keltové a germánské kmeny

Pravěk - doba bronzová, kultury a pohřbívání

Starší dobu bronzovou (4 tisíciletí př.n.l. - cca 750 př.n.l) charakterizuje únětická kultura, pronikající i do oblastí bez dosavadního trvalého osídlení. Střední dobu bronzovou zastupuje mohylová kultura, pojmenovaná podle mohyl stavěných nad hroby. V období mladší doby bronzové se na našem území vyskytuje řada dalších archeologických kultur, vyznačujících se odlišnými způsoby pohřbívání. Mezi tyto kultury patří kultura knovízká (žárové hroby i kostrové pohřbívání), milavečská, velatická a kultura lužická (pohřbívání spalováním a zakopáváním popele v urnách do posvátných polí, též tzv. lid popelnicových polí).

Pravěk - doba železná, Keltové a germánské kmeny

Starší doba železná (cca 750 př.n.l - 0) je na značné častí evropského území ve znamení halštatského stylu (podle pohřebiště Hallstatt v dnešním Rakousku), přičemž naše území zůstává nadále rozčleněno do několika kulturních okruhů.Mladší doba železná, nazývaná podle naleziště La Tene (dnešní Švýcarsko) dobou laténskou, je ve střední Evropě obdobím Keltů. Expandující keltské kmeny se dostávají do kontaktů s vyspělou antickou kulturou a objevují se v dílech antických autorů, představujících první písemné prameny. Podle keltského kmene Bójů tak začínají Římané označovat naši zemi jako zemi Bójů - latinsky Bohemia. Předslovanského původu jsou rovněž některá další zeměpisná jména, především větších vodních toků (Labe, Vltava, Ohře, Jizera, Morava) a horstev (Krkonoše). Na našem území se Keltové objevují v posledním půltisíciletí před naším letopočtem a jako ostatní kmeny obsazují nejúrodnější oblasti země. Později zde budují svá opevněná centra - oppida. Keltská civilizace používající při výrobě keramiky již hrnčířský kruh a ovládající řadu dalších řemesel je z našeho území vytlačena útoky germánských kmenů v 1.století před naším letopočtem.